Pokud zaměstnanec utrpí pracovní úraz, má vůči zaměstnavateli nárok na náhradu vzniklé újmy. Odškodnění pracovního úrazu počítá s nárokem za bolest, kterou zaměstnanec utrpěl, zdravotní výlohy a v neposlední řadě také zásahu do jeho života v rámci ztížení společenského uplatnění. Jaké jsou jednotlivé nároky zaměstnance a na co nezapomenout si rozebereme v tomto článku a v navazujícím. Nejčastější nároky skloňované v souvislosti s pracovními úrazy jsou:
- Náhrada za výdělek;
- Náhrada výdělku po pracovní neschopnosti;
- Náklady léčení;
- Věcná škoda;
- Bolestné;
- Náhradu ztížení společenského uplatnění;
- Náhrada jiné nemajetkové újmy.
Nároky z pracovního úrazu vznikají jen v případě, že došlo ke splnění jeho zákonných předpokladů. Ne každý zásah do zdraví zaměstnance představuje pracovní úraz. Vztah příčiny a následku musí být postaven najisto.
Zákoník práce upravuje několik druhů náhrad, na které má zaměstnanec nárok. Existuje újma na majetku a dále újma na zdraví zaměstnance při plnění pracovních povinností v jednoznačné příčinné souvislosti. Postupně si je rozebereme. V prvním článku se zaměříme na nároky bezprostředně související se vznikem a léčbou pracovního úrazu. Následně věnujeme článek náhradám spojeným s následky pracovního úrazu do života zaměstnance v rámci ztížení společenského uplatnění.
Právo na odškodnění pracovního úrazu
Právní podstata nároku je odvozena od vzniku pracovního úrazu. Odškodnění i jeho výši má význam zkoumat teprve za předpokladu kumulativního splnění zákonných podmínek. Zaměstnavatelé v této souvislosti tahají za kratší konec. Úplné přezkoumání všech okolností vedoucích ke vzniku pracovního úrazu je proto v jejich zvýšeném zájmu. Zaměstnanec nemusí úraz nikde hlásit, úraz dokonce nemusí být zapsán v evidenci v knize úrazů. Musí ale prokázat, že k úrazu došlo (např. výpovědí svědka).
Odškodnění výdělku po pracovním úrazu
Jde o poměrně logický právní základ pro případ sporu. Zaměstnanec v důsledku utrpění pracovního úrazu není schopen pracovat. Nemůže vykonávat svoji práci pro překážku, kterou nezpůsobil.
Náhrada výdělku po dobu pracovní neschopnosti
Zaměstnanec má nárok na náhradu ztráty na výdělku v době, kdy z důvodu pracovního úrazu je dočasně práce neschopným a nemůže vykonávat svou práci. Tuto náhradu je zaměstnavatel povinen vyplácet pravidelně jednou měsíčně (pokud se se zaměstnancem nedomluvil jinak).
Náhrada se vypočte jako rozdíl průměrného výdělku zaměstnance před vznikem škody (která vznikla pracovním úrazem) a plnou výši náhrady mzdy nebo platu.
V této souvislosti však pamatujte, že ne každý pracovní úraz nutně vede k pracovní neschopnosti. Pokud si např. úředník zlomíte palec na noze, můžete i nadále chodit do práce a své pracovní povinnosti vykonávat. Jde-li o tuto situaci, nárok spojený s náhradou výdělku logicky zaměstnanci nevzniká. Zaměstnavatel může navíc aktivně přistoupit k odstranění handicapu (snížení mobility) např. umožněním práce z domova.
Náhrada výdělku po skončení pracovní neschopnosti
Zaměstnanec může v důsledku pracovního úrazu utrpět dlouhodobé snížení jeho uplatnění v rámci původní práce. Pracovní neschopnost je ze zákona pouze dočasným modelem. Pokud zaměstnanec překročí časovou dotaci stanovenou zákonem (183 dnů), nebude již nadále získávat příspěvek ze strany státu v podobě nemocenské. Pro tyto případy má nárok na náhradu za ztrátu na výdělku i po skončení pracovní neschopnosti ze strany zaměstnavatele.
V případě, že by z důvodu pracovního úrazu byl zaměstnanci přiznán nárok na invalidní důchod, přepočte se jeho výše a dojde ke snížení náhrady zaměstnance vyplácené zaměstnavatelem. Nárok na náhradu vzniká i zaměstnanci, který nepracuje, a j veden v evidenci uchazečů o zaměstnání.
Náhradu je zaměstnavatel povinen vyplácet zaměstnanci pravidelně jednou měsíčně, pokud se se zaměstnancem nedohodl jinak. Pro zaměstnavatele je velmi nepříjemné, že náhradu do průměrného výdělku je povinen zaměstnanci hradit po velmi dlouhou dobu. Náhrada přísluší zaměstnanci nejdéle do dovršení 65 let zaměstnance nebo do data přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění.
Odškodnění věcné škody z pracovního úrazu
Důsledkem pracovního úrazu může současně vzniknout poškození majetku (movitosti i nemovitosti zaměstnance) zaměstnance. Utrpěním zranění může být např. Poškozen jeho mobilní přístroj, oblečení nebo jiná část jeho majetku. Věcná škoda se pak hradí společně s jinými nároky zaměstnance.
Jde o podpůrný prostředek pro další druhy náhrad vůči zaměstnavateli. Kompenzace se týká i snížení majetku na straně zaměstnance a, která nelze podřadit pod ostatní ustanovení, ovšem souvisí se vznikem pracovního úrazu. Škoda přitom nemusí vzniknout okamžitě se vznikem pracovního úrazu, pokud bezprostředně souvisí se vznikem pracovního úrazu. Může se jednat buď o škodu, která vznikla současně u pracovního úrazu nebo i o následnou škodu.
V této souvislosti lze připojit také náklady spojené s chozením k lékaři, speciální dietou (pokud ji lékař nařídil) nebo přibrání ošetřovatele.
Závěr
Zaměstnanec je oprávněn požadovat náhradu újmy z pracovního úrazu. V této souvislosti mu zákon přiznává nároky vázané na materiální stránku (škody) na straně zaměstnance a dále náhrady újmy spojené s nemajetkovou újmou. Jednotlivé nároky se samozřejmě odvíjí od skutečného zásahu do sféry majetku zaměstnance. Potřebujete-li pomoc s řešením pracovních úrazů, naše advokátní kancelář Vám zajistí vše potřebné. Jako advokáti nároky z pracovního práva i pracovních smluv běžně řešíme.
Máte-li rádi nás content, nezapomeňte dát palec nahoru a sledujte nás prostřednictvím našich sociálních sítí. (FB, IG, LI). Děkujeme.
