Utrpí-li zaměstnanec pracovní úraz, odškodnění pracovního úrazu je právní nárok, který může v této souvislosti po zaměstnavateli požadovat. Náhrada újmy zaměstnance počítá s bolestí, kterou zaměstnanec utrpěl, zdravotními výlohami, které vynaložil a v neposlední řadě také zásahu do jeho života v rámci ztížení společenského uplatnění. Nároky zaměstnance z pracovního úrazu si nyní podrobněji rozebereme v tomto článku. Nejčastější nároky skloňované v souvislosti s pracovními úrazy jsou:
- Náhrada za výdělek ;
- Náhrada výdělku po pracovní neschopnosti;
- Náklady léčení;
- Věcná škoda;
- Bolestné;
- Náhradu ztížení společenského uplatnění;
- Náhrada jiné nemajetkové újmy.
Nezapomínejte, že nároky z pracovního úrazu vznikají jen v případě, že došlo ke splnění zákonných předpokladů. Ne každý zásah do zdraví zaměstnance představuje pracovní úraz, a tedy ne vždy vzniká nárok na odškodnění pracovního úrazu. Vztah příčiny a následku musí být postaven najisto, aby bylo jednoznačně zjištěno, že zdraví zaměstnance bylo poškozeno následkem pracovního úrazu.
V prvním článku jsme se zaměřily na nároky bezprostředně související se vznikem a léčbou pracovního úrazu. Tento příspěvek pak věnujeme náhradám spojeným s následky pracovního úrazu do života zaměstnance v rámci zúžení společenského uplatnění.
Bolestné z pracovního úrazu (odškodnění)
Bolestí se rozumí tělesné a duševní strádání způsobené poškozením zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, včetně stresu, obtíží a psychických symptomů obvykle doprovázejících poškození zdraví, a léčením a odstraňováním následků poškození zdraví, včetně komplikací vzniklých v přímé příčinné souvislosti s pracovním úrazem.
Zákoník práce tuto náhradu odškodnění pracovního úrazu upravuje jen částečně a v úplnosti odkazuje na zvláštní právní předpis. Náhrada za bolest se vypočítá podle vyhlášky vlády. Konkrétní bodová škála je postavena objektivně bez ohledu na citlivost konkrétního jedince je hodnota vždy stejná. Čím intenzivnější bolest, tím více bodů získáváte. Každý bod je pak ohodnocen konkrétní částkou, která se průběžně mění v souladu s růstem průměrné mzdy (k dnešnímu dni 2023 se jedná o 403,53,- Kč). Hodnota bodu činí 1% průměrné mzdy vyhlášené Českým statistickým úřadem.
Výše bolestného je pak hodnocena jako součin dosažených bodů a vyhlášené částky za bod bolestného.
Příklad: běžná zlomenina nohy činí dle vyhlášky 200 (dle zařazení konkrétní zlomeniny) bodů X 403,53 (vyhlášená částka bodu bolestného). Celkový výše bolestného tak bude činit 80 706,- Kč (k dnešnímu dni). Úraz ohodnotí v bodech nejčastěji znalec v rámci vyčíslení a uplatnění nároku zaměstnance.
Ztížení společenského uplatnění při odškodnění pracovního úrazu
Významnou částí nároku při odškodnění pracovního úrazu zaměstnance je jiná újma než majetková (hovoříme nemajetková). Zaměstnanci je přiznána částka nejen jako újma v jeho majetkových poměrech (např. snížení výdělku a náklady spojené s ošetřování), ale také snížení kvality jeho života. Zvlášť zásadní roli hraje nemajetková újma zaměstnance při odškodnění trvalých následků pracovního úrazu, které následně přetrvávají v průběhu života zaměstnance. Často se může jednat o nejpodstatnější z nároků, které zaměstnanec po vzniku pracovního úrazu od zaměstnance dostane.
Ztížení společenského uplatnění je trvalý nepříznivý vliv poškození zdraví pracovním úrazem. V důsledku pracovního úrazu došlo k trvalým následkům a psychosociálním dopadům, které zaměstnance omezují v jeho životě. Zejména při uspokojování jeho životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřebách. Bodové hodnocení ztížení společenského uplatnění lze provést zpravidla až rok poté, kdy k poškození zdraví došlo.
Nejde pouze o bolestné. Jde o dvě samostatná práva na náhradu nemateriální újmy. Obě se vyplácejí jednorázově a jsou způsobilé k posouzení. Přiznaná částka je na úvaze soudu. Soudy v této spoléhají na vydanou metodiku Nejvyššího soudu. Podobně jako v případě bolestného vychází znalci při jejím stanovení z dosaženého počtu bodů podle přijaté metodiky.
Více informací k posouzení a systematice výpočtu jsme si pro vás připravili v navazujícím článku. Pracovní úraz a jeho odškodnění je komplikovanou právní otázkou.Pokud o to žalobce požádá, může v soud ve zvlášť výjimečných případech náhradu zvýšit.
Odškodnění jiné nemajetkové újmy z pracovního úrazu
Pracovní úraz může bohužel zasáhnout do života zaměstnance i takovým způsobem, že dojde k jeho smrti. Pokud se tak stane, záleží, jaká práva zaměstnanec za svého života uplatnil. Některé náhrady nejsou určeny přímo pro zaměstnance, ale pro jeho nejbližší okolí – manželovi/manželce, partnerovi, dítěti a rodiči. Mohou o ně žádat i další osoby v rodinném nebo obdobném poměru, pokud újmu zaměstnance pociťují jako újmu vlastní.
Výše náhrady není nikde uvedena a bude ji určovat soud. Některé případy pro posouzení vychází z podobné metodiky jako pro výpočet nemajetkové újmy podle předchozích zmíněných pravidel podle tohoto článku. Podrobněji se této otázce budeme věnovat v navazujícím příspěvku.
Závěr
Zaměstnanec může z pracovního úrazu vedle odškodnění požadovat také náhradu nemajetkové újmy z pracovního úrazu. Jednotlivé nároky se odvíjí od intenzity zásahu do života a zdraví zaměstnance, stejně tak i od dalšího ztížení jeho řádného fungování coby člena společnosti. Potřebujete-li pomoc s řešením pracovních úrazů, naše advokátní kancelář Vám zajistí vše potřebné. Jako advokáti nároky z pracovního práva běžně řeší.
Máte-li rádi náš content, nezapomeňte dát palec nahoru a sledujte nás prostřednictvím našich sociálních sítí (Facebook, LinkedIn či Instagram). Děkujeme.
