V dnešní době zažíváme prudký vzestup krátkodobých pronájmů bytu podporovaný zejména vývojem ubytovacích platforem. Fenomén krátkodobého pronájmu, poháněný změnami v preferencích a technologickými inovacemi, rychle mění dynamiku trhu s ubytovacími službami.
Co jsou to krátkodobé pronájmy a jakým způsobem zasahují do tradičních struktur pronájmů se dozvíte v tomto článku.
Účel krátkodobého pronájmu bytu
Účelem klasického nájmu je především zajištění bytových potřeb. To znamená, že v případě uzavření nájemní smlouvy má nájemce povinnost využívat pronajatý byt primárně k účelům spojeným s bydlením a k uspokojování svých základních bytových potřeb a to v materiální i duševní rovině. Vyznačují se striktní ochranou nájemce jako slabší smluvní strany.
Krátkodobé pronájmy naopak slouží k poskytování flexibilních možností ubytování nebo využívání prostorů bez nutnosti dlouhodobých závazků, zejména za účelem rekreace. Ochrana postavení nájemce jako slabší strany zde není tolik patrná, stejně tak je upozaděno právo na ochranu nerušenosti obydlí (základní lidské právo). Nad rámec užívání pro účely krátkodobého pronájmu bytu zde musíte počítat s rozšířenou právní regulací. Není-li byt užíván pouze v režimu běžné správy (dlouhodobý pronájem), může být podle současné právní úpravy považován za výkon podnikatelské činnosti, a v této souvislosti by Vám vznikly navazující právní povinnosti:
- Ohledně registrace (podnikání, živnost, finanční úřad, atd…)
- Dispozice s předmětem krátkodobého pronájmu bytu (stavebnětechnická vybavenost, využití prostoru, účel bytu, daňové souvislosti, atd…)
- Povinnosti související s provozem krátkodobého pronájmu (knihy hostů, ubytovací poplatky, pohyb hostů v rámci společných prostor, atd…)
Jak je to s krátkodobým podnájmem bytu?
Nejvyšší soud se ve svém nedávném rozhodnutí (usnesení NS ze dne 15. 3. 2023, sp. zn. 28 Cdo 854/2022) zabýval poskytováním krátkodobých pronájmů bytů skrze ubytovací platformy a řešil otázku, jestli nájemce, který byt dále pronajímá třetím osobám, porušuje své povinnosti plynoucí z nájemní smlouvy.
Nejvyšší soud dospěl k závěru, že poskytování bytu třetím osobám prostřednictvím krátkodobého pronájmu, zejména přes platformy jako Airbnb, je považováno za neslučitelné s účelem nájmu a představuje tak hrubé porušení povinností nájemce. Pokud byste jako nájemce byt užíval způsobem, který se zjevně neslučuje se svěřeným účelem, může pronajímatel nájem bytu skončit.
Hrubé porušení povinností nájemce umožňuje pronajímateli vypovědět nájem (§ 2288 odst. 1 písm. a) Občanského zákoníku). Navíc nájemce, který třetí osobě umožní prostřednictvím krátkodobého pronájmu byt užívat, pronajímateli odpovídá za jednání těchto osob.
Krátkodobý pronájem bytu: Ochrana tradic nebo omezení flexibility?
Zatímco někteří vidí rozhodnutí Nejvyššího soudu jako krok k ochraně práv pronajímatelů a dlouhodobých nájemců, jiní mohou vnímat omezení flexibility a inovativních řešení na trhu s bydlením. Verdikt Nejvyššího soudu nastavuje pro trh nové parametry a zdůrazňuje potřebu respektovat zákonnou úpravu.
Závěr
Rozhodnutí Nejvyššího soudu v otázce ubytovacích platforem a krátkodobého pronájmu zdůrazňuje důležitost dodržování zákonného účelu nájmu a ochrany tradičních nájemních vztahů. Sledování budoucího vývoje a případných reakcí na toto rozhodnutí je klíčové pro pochopení, jakým směrem se bude trh ubytovacích služeb ubírat v nadcházejících obdobích.
Čelíte problémům s krátkodobým pronájmem? Obraťte se na naši advokátní kancelář, rádi Vám jako advokáti poradíme, poskytneme odbornou pomoc a pomůžeme dosáhnout optimálního řešení.
Pokud se Vám náš článek líbí, nezapomeňte sdílet a komentovat v rámci našich sociálních sítí (Facebook, Instagram, LinkedIN). Děkujeme.
