Vysoké ceny energií, které v posledních měsících rezonovaly celou společností, způsobují starosti nejen domácnostem ale také podnikatelským subjektům. Vyúčtováním za služby a energie věnujeme daleko větší pozornost než kdy dřív. S tím souvisí i vyúčtování energií a služeb při sjednání nájmu. Dnešním příspěvkem si přiblížíme, jaká jiná úskalí se sebou vyúčtování za služby a energie přináší, přičemž se zaměříme na porušení povinnosti vyúčtování služeb (poskytovatele vyúčtování) související s nájmem a z toho plynoucího nároku odběratele, respektive příjemce služeb (příjemce vyúčtování) na pokutu za (ne)vystavené vyúčtování energií a služeb.
Lhůty pro vystavení vyúčtování za služby a energie
Roční vyúčtování za služby a energie má podle zákona poskytovatel povinnost vystavit do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Za zúčtovací období přitom zpravidla považujeme období celého roku, tj. od 1. 1. do 31. 12, neurčí-li poskytovatel služeb jinak. K 31. 12. tedy musí být zaznamenány stavy měřidel a následně do 30. 4. má poskytovatel služeb povinnost vystavit příjemci služeb řádné vyúčtování s vyčíslením skutečné výše nákladů na služby a záloh za jednotlivé služby v daném zúčtovacím období.
Příjemcem služeb může být buďto přímo nájemce bytu, případně vlastník dané jednotky. Následné finanční vyrovnání, tedy vypořádání přeplatků či nedoplatků, mezi sebou poskytovatel a příjemce provedenou v dohodnuté lhůtě. Nedohodnou-li se, pak opět běží pro toto vyrovnání lhůta 4 měsíců, tentokrát ode dne doručení vyúčtování za služby příjemci. Pokud se účastníci (poskytovatel a příjemce) nedohodnou jinak a dopadají na ně zákonem předpokládané lhůty, lze konstatovat, že k vyrovnání přeplatků či nedoplatků musí dojít nejpozději do 31. 8. příslušného kalendářního roku. Ode dne následujícího dochází na té či oné straně – na straně poskytovatele služeb (poskytovatele vyúčtování) či na straně příjemce služeb (příjemce vyúčtování) k prodlení.
Povinnost poskytnout řádné a úplné vyúčtování nejpozději do 30. 4. se sebou přináší sankci v případě, že dojde k jejímu porušení. Poskytovatel služeb tedy vyúčtování vůbec neposkytne či jej sice poskytne, ale nesplňuje zákonem požadovaná kritéria. V takovém případě má příjemce služeb (zároveň tedy i příjemce vyúčtování) právo k účtování si pokuty za (ne)vystavené vyúčtování energií a služeb.
Splatnost řádného vyúčtování energií a služeb
Pojďme si nyní osvětlit podmínku splatnosti „řádného vyúčtování služeb“. Z ustálené soudní praxe vyplývá, že podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je skutečnost, že poskytovatel vyúčtování řádně provedl a nájemce (vlastník) se s ním seznámil. Jinými slovy lze říci, že pokud vyúčtování nebylo vyhotoveno řádně, tedy nesplňuje náležitosti dle právních předpisů a příjemce s ním nebyl seznámen – vyúčtování mu nebylo doručeno, nemůže dojít ke splatnosti takového vyúčtování. Tudíž se povinnosti k jeho úhradě ani nelze domoci soudní cestou.
Pokuta za nevystavené vyúčtování energií a služeb
Pokuta za vyúčtování energií a služeb v podobě 50,- Kč za každý jeden den prodlení za nevystavené či nedostatečně (v rozporu se zákonnými požadavky) vystavené vyúčtování je oprávněn příjemce služeb požadovat právě od 1. 5. do doby, než náležité vyúčtování obdrží. Jedná se o zvláštní typ sankce ve formě jakési pokuty za prodlení s nepeněžitým plněním. Ta vychází z ustanovení § 13 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty.
Pokud jste tedy nejpozději do 30. 4. neobdrželi vyúčtování za služby, ode dne 1. 5. Vám již vzniká nárok na úhradu pokuty ve výši 50,- Kč za každý jeden den prodlení s nepeněžitým plněním, a to až do doby, než Vám řádné vyúčtování bude doručeno.
Pokud jde o situaci, kdy příjemce služeb neobdrží vyúčtování žádné, pak je oprávněnost k nárokování si pokuty jasně dána. Většina příjemců služeb však tápe v případě, kdy lze vyúčtování považovat za řádně vystavené a kdy ho za řádně vystavené považovat nelze. Jestliže totiž vyúčtování sice vystaveno bylo a bylo doručeno příjemci, avšak nebylo vystaveno řádně – tedy v rozporu se zákonnými požadavky, příjemce služeb (příjemce vyúčtování) má nárok na pokutu za prodlení s nepeněžitým plněním rovněž. Na to, jak má řádné vyúčtování vypadat a co vše musí obsahovat se zaměříme v dalším příspěvku.
Závěr
Pokuta za vyúčtování energií a služeb byla tématem dnešního příspěvku. Naše advokátní kancelář poskytuje právní poradenství a služby v oblastech týkajících se majetku a také smluvního práva. Potřebujete právní radu či zhodnocení? Napište nám, domluvte si s námi osobní či online schůzku a my vám pomůžeme.
Pro více rad a tipů nás sledujte také na našich sociálních sítích – Facebook, LinkedIn či Instagram.
