V předchozím článku jsme se věnovali novele zákoníku práce obecně a představili si první dvě velké změny, které novela obsahuje. V tomto článku se budeme věnovat dohodám mimo pracovní poměr a právní úpravě doručování písemností.
Dohody mimo pracovní poměr
V případě, že jako zaměstnavatel uzavřete se zaměstnancem dohodu mimo pracovní poměr (dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce), bude vaší povinností předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu. S písemným rozvrhem týdenní pracovní doby musíte zaměstnance seznámit nejpozději 3 dny před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena (pokud se nedohodnete se zaměstnancem na jiné době seznámení).
Pokud u vás zaměstnanec pracující na DPP či DPČ odpracuje nejméně 180 dnů (za posledních 12 měsíců), může vás požádat o zaměstnání v „klasickém“ pracovním poměru. Zaměstnanci nevzniká automaticky nárok na práci na plný úvazek, ale vy mu musíte do 1 měsíce písemně odpovědět a zdůvodnit jak a proč jste se rozhodli.
Nezapomeňte na nové povinnosti zaměstnavatele v oblastech sociálního a zdravotního pojištění (duben 2023). Nově jste jako zaměstnavatel povinen hlásit dohody České správě sociálního zabezpečení a Úřadu práce.
Překážky v práci u dohod
Podle dosavadní právní úpravy neměli zaměstnanci nárok na poskytnutí překážek v práci. Zaměstnanci měli právo pouze na pracovní volno při důležitých osobních překážkách v práci (např. lékařské vyšetření). To se nyní změní. Novela obsahuje ustanovení, že zaměstnanci zaměstnaní na základě dohod budou mít nárok na poskytnutí překážek v práci bez omezení. Za překážky v práci jim ovšem nepřísluší náhrada mzdy.
Dovolená u dohod
Zaměstnancům pracujícím na základě dohod vznikne právo na dovolenou, pokud splní zákonem stanovené podmínky. Aby měl zaměstnanec nárok na dovolenou, musí pracovněprávní vztah v příslušném kalendářním roce trvat nepřetržitě alespoň 4 týdny. Zároveň musí zaměstnanec odpracovat alespoň 4násobek své týdenní pracovní doby. Obě tyto podmínky musí zaměstnanec splnit současně.
Za týdenní pracovní dobu se pro účely dovolené u dohod považuje 20 hodin týdně.
Výpověď
Dohody mimo pracovní poměr mohou skončit vzájemnou dohodou, výpovědí nebo okamžitým zrušením pracovního poměru. Výpovědní doba činí 15 dní. Výpověď můžete dát zaměstnanci i bez udání důvodu. Pokud se ale zaměstnanec domnívá, že obdržel výpověď, protože se domáhal:
- práva na informace při vzniku nebo změně pracovněprávního vztahu
- práva na rozvržení pracovní doby předem
- práva na odborný rozvoj
- nebo požádal zaměstnavatele o zaměstnání v pracovním poměru, o čerpání mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené
může zaměstnanec do 1 měsíce od doručení výpovědi požádat zaměstnavatele o její zdůvodnění. V takovém případě musíte zaměstnanci bez zbytečného odkladu písemně odpovědět a informovat jej o důvodu výpovědi.
Doručování
Doručování písemnosti zaměstnavatelem
Zákoník práce upravuje doručování písemností. Zaměstnavatel i zaměstnanec musí některé písemnosti doručit do vlastních rukou. Nově nemusí zaměstnavatel doručovat do vlastních rukou písemnosti, které se týkají:
- vzniku a změny pracovního poměru;
- vzniku a změny právního vztahu založeného dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr;
- dohody o rozvázání pracovního poměru;
- dohody o zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti.
Můžete zaměstnanci zaslat písemnosti prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací. K tomu potřebujete samostatné písemné prohlášení zaměstnance, že s tímto způsobem zasílání písemností souhlasí a zároveň v něm zaměstnanec uvede elektronickou adresu pro doručování. Zaměstnanci můžete písemnost zaslat také prostřednictvím datové schránky, pokud si ji zaměstnanec neznepřístupnil pro dodávání dokumentů.
Na doručování těchto písemností se použije podpůrně právní úprava doručování v občanském zákoníku, zákon č. 89/2012 Sb. Konkrétně ustanovení § 570: „Obsah a závěry pracovněprávní písemnosti bude působit vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde.“ Pokud by jedna strana vědomě zmařila dojití písemnosti (např. odmítla by písemnost převzít), považuje se tato písemnost za řádně doručenou.
Písemnost doručuje zaměstnanec
Zaměstnanec písemnost doručuje zpravidla osobně (osobním předáním) v místě sídla zaměstnavatele. Pokud o to zaměstnanec požádá, má zaměstnavatel povinnost doručení písemnosti písemně potvrdit. Písemnost se pokládá za doručenou okamžikem převzetí zaměstnavatelem.
V případě, že zaměstnavatel odmítne písemnost převzít, neposkytne zaměstnanci součinnost nebo jinak znemožní její doručení, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy k takové skutečnosti došlo.
Zaměstnanec nemusí písemnost doručovat pouze osobně, může využít sítě nebo služby elektronických komunikací na elektronickou adresu, kterou zaměstnavatel zaměstnanci oznámil.
Takovou písemnost však musí zaměstnanec podepsat. Písemnost, kterou zaměstnanec doručuje tímto způsobem, je doručena dnem, kdy převzetí potvrdí zaměstnavatel zaměstnanci datovou zprávou. Pokud zaměstnavatel převzetí písemnosti nepotvrdí ve lhůtě 15 dnů ode dne jejího dodání, považuje se za doručenou posledním dnem této lhůty. Zaměstnanec může písemnost zaměstnavateli zaslat datovou schránkou. Pokud se do datové schránky nepřihlásíte do 10 dnů, považuje se písemnost za doručenou posledním dnem lhůty. Doručování písemností je velmi důležité pro případ vzniku sporu (soud).
Závěr
Novela přináší velké změny v oblasti pracovního práva. V dohodách mimo pracovní poměr vznikne zaměstnancům nárok na dovolenou. Zároveň mají zaměstnanci nárok na všechny překážky v práci.
I v doručování písemností došlo k řade změn, oproti dřívější právní úpravě nemusí být některé písemnosti doručeny do vlastních rukou. Pokud by jedna strana chtěla zmařit doručení nepřevzetím písemnosti, bude se písemnost pokládat za doručenou. V naší advokátní kanceláři se zabýváme mimo jiné pracovním právem, kontaktujte nás a my vám poradíme.
