Zaměstnanec smí vedle pracovní činnosti pro zaměstnavatele vykonávat vlastní podnikatelskou činnost shodou s předmětem činnosti svého zaměstnavatele jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Nemůže tedy svobodně a bez omezení podnikat v rozporu se zájmy svého zaměstnavatele libovolně podnikat. Porušení (konkurence zaměstnance) může znamenat sankci pro porušení povinností zaměstnance dle zákoníku práce (až rozvázání spolupráce), ale i případnou náhradu újmy zaměstnavateli vzniklou.
Porušení konkurence zaměstnancem
Základem porušení je podnikání zaměstnance bez předchozího písemného souhlasu zaměstnavatele v obdobné oblasti. Judikatura je v této otázce poměrně přísná. Shodný předmět činnosti by měl být posuzován prizmatem skutečného výkonu, nikoli jen zapsaného údaje. Zaměstnavatel může v rámci předmětu podnikatelské činnosti označit prakticky veškeré živnosti. Nelze však spravedlivě požadovat, aby byl zákaz vnímán bez jakýchkoli limitů. Prodává-li například zaměstnavatel nealkoholické nápoje (nákup a prodej), těžko lze konkurenci zaměstnance spatřovat, pokud ve volné chvíli spravuje a prodává modely letadel.
Zaměstnanec se může dopustit osobně prostřednictvím OSVČ, ale i pomocí propojeného subjektu:
Podnikající fyzická osoba
V této situaci zaměstnanec osobně vykonává práci pro zaměstnavatele a zároveň osobně vystupuje jako podnikatel. Nezíská-li zaměstnanec souhlas, jeho pochybení je zcela zřejmé. To vše za předpokladu, že zaměstnanec skutečně provádí ve shodné činnosti.
Podnikající právnická osoba
Zde je situace o poznání komplikovanější, neboť zaměstnanec již nutně nemusí vykonávat osobně. Vytvořením nového právního subjektu dochází k výkonu podnikatelské činnosti jinou osobou (právnickou osobou), nikoli prostřednictvím samotného zaměstnance. V takovém případě je pro posouzení zásadní, jaké aktivity zaměstnanec v rámci svého působení v rámci její činnosti.
Pasivní výkon
Nevystupuje-li aktivně jménem obchodní společnosti – je v rovině společníka, potom se nejedná o porušení zákazu konkurence. Pokud by odcizil nebo využil získané know-how a prostředky zaměstnavatele, může být i přesto postihován za porušení právních předpisů.
Aktivní výkon
Vystupuje-li aktivně jménem obchodní společnosti – přímo vykonává konkrétní činnost (např. vykonává podstatu služby/produktu) nebo vykonává obchodní vedení společnosti (jako její statutární orgán / jednatel – i toto může být vyhodnoceno jako problematické)
Co hrozí zaměstnanci za konkurenční podnikání?
Nejčastější nároky spojené s protiprávním jednání zaměstnance (konkurence) rozlišujeme:
Právo zaměstnavatele rozvázat pracovní poměr
Jednání zaměstnance směřuje přímo proti zájmům zaměstnavatele. Často bývá navíc spojeno se získáním neoprávněné výhody, kterou zaměstnanec získává díky spolupráce se svým zaměstnavatele. Intenzita zásahu do práv zaměstnavatele tak může negativně zasáhnout přímo do majetkové sféry zaměstnavatele, a být tak důvodem pro rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. Může přistoupit až k okamžitému zrušení pracovního poměru.
Právo zaměstnavatele k náhradě újmy
Zaměstnanec se díky svému neoprávněnému jednání neoprávněně obohacuje na úkor svého zaměstnavatele. Ten má v pozici poškozené osoby právo domáhat se na zaměstnanci, aby jednání zanechal a případně vydal neoprávněně získaný majetkový prospěch (čím se obohatil) nebo jinou vzniklou újmu.
Práva spojená se zásahem do duševního vlastnictví
Zaměstnavatel se může na zaměstnanci domáhat rovněž nároků spojených s neoprávněným využitím chráněného duševního vlastnictví. S tím jsou splněny rovněž nároky a práva na odškodnění vymezená některými zvláštními předpisy (i nad rámec úpravy újmy v režimu pracovního práva).
Závěr
Jako zaměstnanec nemáte možnost volně podnikat v oboru činnosti svého zaměstnavatele. K realizaci samostatné podnikatelské činnosti musíte získat schválení zaměstnavatele, nejde-li o některou ze zákonem dovolených výjimek (publikační / edukační činnosti). Potřebujete poradit s nastavením podnikání? Obraťte se na nás a my Vám pomůžeme.
