Spoluvlastnictví je právním institutem, kdy skupina osob disponuje společným vlastnickým právem ke konkrétní věci. Vzniká společenství osob, kdy míru účasti na správě společné věci odvozujeme od velikosti spoluvlastnického podílu. Způsob a rozsah výkonu každého jednotlivého spoluvlastníka tedy závisí na jeho podílové účasti. Co je spoluvlastnictví a jaké problémy jsou s ním spojené se dočtete v našem příspěvku.
Spoluvlastnictví není totožné s rozdělením věci na několik dílů. Každý spoluvlastník pak není pánem celé společné věci (celku), ale může volně disponovat je se svým podílem (účastí na právech a povinnostech), který může dle práva převádět na jiné osoby.
Jak vzniká spoluvlastnictví?
Společné vlastnické právo k věci může vzniknout na základě různých právních důvodů, kterými nejčastěji jsou spoluvlastnictví vzniká:
- Smlouva
- Dědictví
- Zápis do katastru nemovitostí (jak podat návrh na vklad se dočtete zde) v případě, kdy budete vlastnit nemovitost nebo
- Rozhodnutí soudu
Problémy spoluvlastnictví jsou pak následně do značné míry odvozeny od způsobu jeho vzniku. Pokud spoluvlastníci neměli možnost svá práva od počátku ovlivnit nebo vyjasnit prostřednictvím smluvní úpravy, bývají právní vztahy lidsky komplikované a je jen otázkou času, kdy vyvstanou první problémy.
Máte-li možnost právní vztahy před vznikem spoluvlastnictví ovlivnit, rozhodně doporučujeme nastavit pravidla pro správu společné věci (předmětem je vymezení konkrétních pravidel správy společné věci). Vyhnete se tím problémům do budoucna. Pokud se na pravidlech neshodnete, je lepší se spoluvlastnictví vyhnout obloukem. Nejčastěji se v praxi objeví problémy spojené se spoluvlastnictvím nemovitosti.
Čím se spoluvlastnictví vyznačuje
Vzhledem k věci jako celku, lze spoluvlastníky považovat za jedinou osobu nakládající s věcí. Svou vůli musí navenek projevit potřebnou většinou spoluvlastníků. V některých případech potřebujete většinu prostou (běžná správa věci), při zásadních záležitostech potřebujete kvalifikovanou většinu a pro rozhodnutí, kdy dochází ke změně samé podstaty věci požaduje zákon souhlas všech spoluvlastníků (například zničení původní věci).
Jako spoluvlastník máte práva a povinnosti, které se týkají společné věci. Míra vaší účasti (podílu) udává množství vašich práv. Výkon vašich práv ke společné věci vždy omezuje práva ostatních spoluvlastníků a naopak. Při správě musíte získat potřebnou většinu a vykonávat práva ke společné věci jen s ohledem na práva ostatních spoluvlastníků.
Plody a užitky ze společné věci se dělí podle poměru podílů. Stejně tak se dělí i dluhy a povinnosti spojené se správou společné věci.
Každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu. Se svým spoluvlastnickým podílem můžete volně nakládat, pokud tím nezpůsobíte újmu ostatním spoluvlastníkům.
Vztahy spoluvlastníků
Práva a povinnosti spoluvlastníků jsou důležitým aspektem spoluvlastnictví. Vztahy spoluvlastnictví rozeznáváme s ohledem na postavení subjektů na:
- práva mezi spoluvlastníky uvnitř spoluvlastnictví;
- dále vnější, týkající se společného jednání ohledně společné věci navenek (vnější uspořádání)
- a rovinu vlastních práv konkrétního spoluvlastníka související se jeho spoluvlastnickým podílem
Spoluvlastnický podíl
Podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze společného vlastnického práva k věci. Výši podílů lze vyjádřit:
- V procentech;
- Jako poměr podílu k celkovému počtu podílů nebo například;
- Množstevní jednotkou.
Neopomeňte si tedy se svými smluvními partnery výši spoluvlastnických podílů správně nastavit. Předcházíte tím nesrovnalostem i budoucím sporům. Vedle toho se můžete domluvit na reálném rozdělení společné věci podle definovaných parametrů.
Druhy spoluvlastnictví
Právní teorie rozlišuje následující základní druhy (mezi právníky):
- Podílové – Takové, kdy věc je rozdělena na spoluvlastnické podíly, kdy každý z nich náleží konkrétním spoluvlastníkům.
- Bezpodílové – V tomto případě si představte situaci, kdy s někým vlastníte například obraz. Z povahy věci obraz nerozdělíte na jednotlivé díly, budete mít tedy právo disponovat celým předmětem spoluvlastnictví (samozřejmě za současného respektování práv ostatních spoluvlastníků).
Vedle uvedených základních druhů spoluvlastnictví také existuje bytové spoluvlastnictví, přídatné spoluvlastnictví, společenství jmění, a společné jmění manželů.
Závěr
Jde o institut, kdy vlastnické právo k věci náleží více osobám společně. Je důležité, jakým způsobem a v jaké výši si vyjádříte spoluvlastnický podíl. Potřebujete advokáta, který se zabývá vlastnickým právem? Obraťte se na naši advokátní kancelář a my vám poradíme.