Dne 1. 8. 2023 vstoupil do účinnosti zákon č. 171/2023 Sb., zákon o ochraně oznamovatelů. Legislativa o ochraně oznamovatelů neboli také zákon o whistleblowingu představuje novou právní povinnost zaměstnavatelů. Povinnosti zaměstnavatele se tímto zákonem rozšířily. Zákon totiž ukládá zaměstnavatelům s více než 50 zaměstnanci povinnost zavedení anonymního oznamovacího systému, případně provádí činnosti zákonem stanovené (letectví, námořní doprava, ropa a zemní plyn, kapitálový trh, bankovnictví, pojišťovnictví, atd…). Nový právní předpis navazuje na Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Prostřednictvím nově zřízeného oznamovacího systému má být zaměstnancům dána možnost anonymně hlásit pochybení zaměstnavatelů ve vybraných oblastech.
Některé důležité informace v této oblasti můžete nalézt přímo na portále Ministerstva spravedlnosti nebo v našem historicky zveřejněném příspěvku na toto téma.
Proč je datum účinnosti ochrany oznamovatelů zásadní?
Znění zákona o ochraně oznamovatelů (whistleblowing) se lze právně domáhat. V první fázi se týká pouze podniků s více než 250 zaměstnanci. Pro ostatní subjekty (50 a více zaměstnanců) je závazný až od 15.12.2023. Zaměstnavatel musí od data účinnosti plnit právní povinnosti v tomto zákoně stanovené. Pokud povinnosti nesplní, čeká ho řada negativních dopadů, a to zejména:
- Zaměstnanec může přesto činit podání – skrze portál ministerstva spravedlnosti (je-li funkční) nebo sám uveřejnit pochybení;
- Pokuty – Správní orgány mohou zaměstnavateli vyměřit pokutu za nedodržení nových povinností podle zákona (nezajištění systému, neprovedení nezávislých šetření, nezajištění anonymity, atd…);
- Postihy za odvetná opatření ve vztahu k zaměstnanci – zaměstnavatel není oprávněn provádět odvetná opatření ve vztahu k oznamujícím zaměstnancům;
- Jiné právní či neprávní sankce.
Na co si dát pozor?
Povinnost se netýká pouze vlastních zaměstnanců. Zákon pracuje s pojmem pracovníka, který definuje mnohem šířeji. Půjde tak i o fyzické osoby, které poskytují pro zaměstnavatele své služby (např. OSVČ, poskytování služeb, výkon činnosti orgánu právnické osoby, atd…).
Osoby s více než 249 zaměstnanci by měly vytvořit vlastní systém (bez sdílení s jinými subjekty).
Oznamovací povinnost může za určitých podmínek prolomit smluvní i zákonem uznanou povinnost mlčenlivosti. Bude vždy záležet na tom, jak konkrétní fyzická osoba s informací nebo daty naloží podle svého přesvědčení. Pozor na odvetná opatření ze strany propuštěných zaměstnanců.
Proti osobám oznamovatelů nelze vykonat odvetná opatření. Prakticky nelze provést úkony, které by byly na újmu oznamujícím osobám. Jednání zaměstnavatele dále nesmí být zaměřeno ani na osoby blízké oznamujícímu zaměstnanci.
Oznámení musí prošetřit nezávislá třetí osoba. Tento hodnotitel musí posoudit oprávněnost podání. Zákon vyjma bezúhonnosti a svéprávnosti nestanoví žádné atributy, které by tato osoba měla splňovat. Oznámení je dále nutné archivovat.
Závěr
Zákon o ochraně oznamovatelů zavádí nové povinnosti zaměstnavatele. Nepodceňujte tuto novou pracovněprávní legislativu. Pokud jste doposud nezavedli vnitřní oznamovací systém ve svém podniku a nevíte si rady s novým zákonným režimem, neváhejte se nás obrátit. Naše advokátní kancelář Vám pomůže se správným nastavením zákonem vyžadovaných podmínek. Libí se Vám novinky ze světa práva? Sledujte nás prostřednictvím sociálních sítí a získávejte informace k novým právním povinnostem ze světa businessu ((Facebook, Instagram, LinkedIn).
