Nově chystaná úprava ochrany oznamovatelů vymezuje a zavádí nové povinnosti na straně povinných subjektů (zejm. důležité pro zaměstnavatele). Ochrana oznamovatelů se zakládá na Směrnici Evropského parlamentu a Rady EU 2019/1937 ze dne 23.10.2019, o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Účelem je zajištění systémů anonymních hlášení provinění povinného subjektu (tedy i zaměstnavatelů) osobami, které jsou nejblíže účastny právních pochybení, a mají tak nejvíce informací o nezákonném jednání.
Právní vymahatelnost státem vůči povinným subjektům podmíněna přijetím směrnici do podoby zákona. Doposud transpozice směrnice ochrany oznamovatelů do podoby zákona pokulhává (k dnešnímu dni stále není účinná). Úplná zákonné znění prozatím nebylo přijato. Česká republika je povinna přijmout zákonné znění nejpozději do 17.12.2021. Přijetí zákona se do označeného data velmi pravděpodobně nestihne. K dokončení legislativních procesů dojde zřejmě někdy v první polovině roku 2022. Paragrafové znění návrhu je v poslanecké sněmovně připraveno. Konkrétní podoba jednotlivých povinností je tedy zřejmá již dnes. Varování se týká i jiných států Evropské unie, kde může úprava běžet již nyní nebo ve velmi brzké budoucnosti.
Předmět úpravy
Úprava zavádí novou povinnost vytvořit systém anonymní hlášení porušování práva a umožnit oznamovatelům (zaměstnancům) anonymně protiprávní jednání ohlásit. Pracovníkům tak bude umožněno anonymní reportování pochybení instituce, ve kterých vykonávají práci. Zaměstnavatelé musí umožnit podání pracovníků anonymní cestou. Řešení stížnost pracovníka bude s jeho přáním zpracováno a vyhodnoceno bez jeho identifikace zaměstnavateli. Podnět zaměstnance musí být prošetřen a v případě jeho důvodnosti přijaty konkrétní kroky k nápravě. Oznamující zaměstnanec musí zůstat chráněn před odvetnými opatřením zaměstnavatele, a to přímým i nepřímým postihům v souvislosti s oznámením.
Důležité je, že zaměstnavatel se nemůže spoléhat na nastavené sankční režimy ve vztahu k zaměstnanci. Uplatnění smluvního zákazu mlčenlivosti a v některých případech i zákonné mlčenlivosti se na nebude na oznámení zaměstnance v tomto režimu vztahovat. To neplatí u informací, které nejsou z hlediska posouzení oznámení potřebné.
Koho se týká
Evropský návrh počítá s povinností pro subjekty s více než 50 pracovníky. Návrh české úpravy počítá s přísnějším režimem a zavedením povinnosti pro zaměstnavatele s více něž 25 pracovníky. Pracovníkem se rozumí vedle zaměstnanců i fyzické osoby, které pro daný subjekt provádějí dodávky. Do stanovené hranice se tak budou zřejmě započítávat i individuální smluvní partneři podnikající na bázi OSVČ.
Vedle zaměstnavatelů se návrh týká i zákonem vyjmenovaných povinných subjektů např. obcí s více než 5 000 obyvateli při zadávání veřejných zakázek a jiných veřejných institucí. Rovněž se povinnosti týkají např. osob podnikajících na kapitálových nebo finančních trzích, v bankovnictví nebo pojišťovnictví. V podstatných rysech půjde o obdobné typy systémů a povinností, jaké mají v režimu zákona zaměstnavatelé.
Podoba systému
Konkrétní specifikaci zákon neudává. Vhodné nastavení systém budou zaměstnavatelé povinni provést s ohledem na poměry panující uvnitř těchto subjektů. Oznamovateli musí být umožněno provést podání v písemné i ústní podobě, anonymně nebo s uvedením svého jména. Zároveň bude třeba obeznámit oznamovatele předem o náležitostech podání oznámení, aby se jím pověřená osoba mohla zabývat (označení osoby identifikátorem, datum, věc, označení rozhodných skutečností pro ověření porušení, atd…).
Systém je možné zavést jako sdílený, což může být z hlediska nákladů vhodnou volbou. Vhodným řešením pro povinné subjekty tak může být vnitřní elektronický systém, na jehož chodu se podílí vícero povinných subjektů s jedním systémovým správcem. Možnost částečného sdílení je však zachována pouze některým (např. jen u zaměstnavatele s 25-249 za předchozí kalendářní čtvrtletí).
Neprovedení systému a nezajištění možnosti anonymních oznámení pracovníků bude stiženo sankcí až do 5% čistého obratu za předcházející skončené účetní období. Lze očekávat, že udělení sankcí bude v českém právu o něco mírnější ve srovnání s evropským průměrem (alespoň to tak bývá zvykem). Sankce i hodnocení správních orgánů v raných fázích účinnosti nové úpravy lze rovněž očekávat mírnější. Nelze se však na shovívavost spoléhat.
Hodnocení oznámení
Osoba k tomu pověřená povinným subjektem nebo pracovníci ministerstva spravedlnosti. Zaměstnavatel může takovou osobu sám zvolit. Nebude-li zvolena, lze oznámení provádět na zřízeném úseku ministerstva spravedlnosti. Osoba provádějící vyhodnocení bude zvláštním pověřencem. Tyto osoby budou navrhovat opatření k nápravě, případně provedou jiná vhodná opatření. Přednostně bude problém řešen na úrovni zaměstnavatele. Vyhodnocení ze strany ministerstva bude pravděpodobně přísnější, bez znalostí poměrů zaměstnavatele bez přednostního řešení na úrovni zaměstnavatele.
Zákon nestanoví vyjma svéprávnosti a beztrestnosti žádné zvláštní podmínky pro výkon. Z úpravy směrnice i návrhu je však zřejmé, že pověřenec bude muset být schopen vyhodnotit důvodnost oznámení (předpokládá právní znalosti alespoň ve vztahu k oboru). Zároveň tato osoba musí vykonávat svoji funkci nezávisle a nestranně na povinné osobě (zaměstnavateli). Musí být zajištěna důvěra oznamovatele v reportovací systém.
Rozhodnutí bude nutné provést do 30 dnů od přijeté oznámení. Je-li oznámení důvodné, doporučí pověřená osoba kroky k nápravě. Nepřijetí opatření povinnou osobou má za následek přijetí vhodných kroků příslušnou osobou. Není-li přijato vhodné opatření vzhledem k oznámení, může oznamovatel obsah oznámení zveřejnit.
Co hrozí zaměstnanci při nepravdivém oznámení?
Zaměstnanec bude chráněn před sankcí při oprávněném oznámení. Podá-li zaměstnanec vědomě nepravdivé oznámení, lze mu za jednání v rámci přestupkového řízení uložit pokutu až do výše 50 000,- Kč. Za vědomě nepravdivé oznámení pravděpodobně mohou dále následovat sankce dle nastaveného smluvního režimu (pracovněprávní nebo dle smluvního režimu).
Nemůže-li se při podání oznamovatel oprávněně domnívat, že sdělená informace je nutná pro odhalení protiprávního jednání, odpovídá jako v případě běžného porušení povinnosti mlčenlivosti.
Závěr
Úplné zákonné znění nebylo dosud přijato. I přesto jsou již dnes známy základní práva a povinnosti ve vztahu k oznamování protiprávních jednání povinných subjektů. Subjektům tak nezbývá než postupně zavést vnitřní oznamovací systém do svého běžného chodu a dílčími navazujícími kroky připravit podnik na nový zákonný režim.
