Nově chystaná úprava ochrany oznamovatelů vymezuje a zavádí nové povinnosti na straně povinných subjektů (zejm. důležité pro zaměstnavatele). Ochrana oznamovatelů se zakládá na Směrnici Evropského parlamentu a Rady EU 2019/1937 ze dne 23.10.2019, o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Účelem je zajištění systémů anonymních hlášení pracovníků na možná provinění povinného subjektu (tedy zaměstnavatelů). Má jít o legislativní zakotvení možnosti anonymního oznámení subjekty, které jsou nejblíže účastny právních pochybení zaměstnavatelů, a mají tak nejvíce informací o nezákonném jednání.
Právní vymahatelnost státem vůči povinným subjektům podmíněna přijetím směrnici do podoby zákona. Zákon byl přijat a je účinný od 1.8. 2023. V tuto chvíli se již týká podstatné části povinných subjektů. Pro zaměstnavatele od 50 do 250 bude závazný až od 15. prosince 2023.
Co je ochrana oznamovatelů?
Úprava zavádí novou povinnost vytvořit systém anonymní hlášení porušování práva a umožnit oznamovatelům (zaměstnancům) anonymně protiprávní jednání ohlásit. Pracovníkům tak bude umožněno anonymní reportování pochybení instituce, ve kterých vykonávají práci. Zaměstnavatelé musí umožnit podání pracovníků anonymní cestou.
Anonymita oznámení
Řešení stížnost pracovníka bude s jeho přáním zpracováno a vyhodnoceno bez jeho identifikace zaměstnavateli. Podnět zaměstnance musí být prošetřen a v případě jeho důvodnosti přijaty konkrétní kroky k nápravě. Oznamující zaměstnanec musí zůstat chráněn před odvetnými opatřením zaměstnavatele, a to přímým i nepřímým postihům v souvislosti s oznámením.
Prolomení zákonné i smluvní povinnosti mlčenlivosti
Důležité je, že zaměstnavatel se nemůže spoléhat na nastavené sankční režimy ve vztahu k zaměstnanci. Uplatnění smluvního zákazu mlčenlivosti a v některých případech i zákonné mlčenlivosti se na nebude na oznámení zaměstnance v tomto režimu vztahovat. Zákon stanoví výjimky některých subjektů (notáři, advokáti, atd…), jejichž povinnost mlčenlivosti zůstává zachována.
Koho se ochrana oznamovatelů týká?
Zaměstnavatelé
Zaměstnavatelů s více než 50 zaměstnanci (Evropský návrh počítá s povinností pro subjekty s více než 50 pracovníky). Pracovníkem se rozumí vedle zaměstnanců i fyzické osoby, které pro daný subjekt provádějí dodávky. Do stanovené hranice se tak budou zřejmě započítávat i individuální smluvní partneři podnikající na bázi OSVČ.
Obce a orgány se státní účastí
Vedle zaměstnavatelů se povinnost týká i zákonem vyjmenovaných povinných subjektů např. obcí s více než 10 000 obyvateli při zadávání veřejných zakázek a jiných veřejných institucí. Rovněž se povinnosti týkají např. osob podnikajících na kapitálových nebo finančních trzích, v bankovnictví nebo pojišťovnictví. V podstatných rysech půjde o obdobné typy systémů a povinností, jaké mají v režimu zákona zaměstnavatelé.
Zákonem přímo označené osoby
Půjde o osoby nebo skupiny osob, které provádí činnosti v zákonem stanovených oblastech působnosti (letectví, námořní doprava, ropa a zemní plyn, kapitálový trh, bankovnictví, pojišťovnictví, atd…).
Podoba oznamovacího systému
Konkrétní specifikaci zákon neudává. Vhodné nastavení systém budou zaměstnavatelé povinni provést s ohledem na poměry panující uvnitř těchto subjektů. Oznamovateli musí být umožněno provést podání v písemné i ústní podobě, anonymně nebo s uvedením svého jména. Zároveň bude třeba obeznámit oznamovatele předem o náležitostech podání oznámení, aby se jím pověřená osoba mohla zabývat (označení osoby identifikátorem, datum, věc, označení rozhodných skutečností pro ověření porušení, atd…).
Systém je možné zavést jako sdílený, což může být z hlediska nákladů vhodnou volbou. Vhodným řešením pro povinné subjekty tak může být vnitřní elektronický systém, na jehož chodu se podílí vícero povinných subjektů s jedním systémovým správcem. Možnost částečného sdílení je však zachována pouze některým. Zaměstnavatelé s více než 249 zaměstnanci tuto možnost ze zákona nemají.
Pokuty
Neprovedení systému a nezajištění možnosti anonymních oznámení pracovníků má být podle směrnice stiženo sankcí až do 5% čistého obratu za předcházející skončené účetní období. Nastavení sankcí podle českého práva je o poznání mírnější. Ve srovnání s evropským průměrem zavádí zákon sankce v desítkách/stovkách tisíc korun českých (do 1 mil. Kč). Sankce i hodnocení správních orgánů v raných fázích účinnosti nové úpravy lze rovněž očekávat mírnější. Nelze se však na shovívavost spoléhat.
Vyhodnocení podaného oznámení
Hodnocení provádí osoba k tomu pověřená povinným subjektem a/nebo příslušní pracovníci ministerstva spravedlnosti. Zaměstnavatel může takovou osobu sám zvolit. Osoba provádějící vyhodnocení bude zvláštním pověřencem. Nebude-li zvolena, lze oznámení provádět na zřízeném úseku ministerstva spravedlnosti.
Tyto osoby budou navrhovat opatření k nápravě, případně provedou jiná vhodná opatření. Přednostně bude problém řešen na úrovni zaměstnavatele. Vyhodnocení ze strany ministerstva bude pravděpodobně přísnější, bez znalostí poměrů zaměstnavatele bez přednostního řešení na úrovni zaměstnavatele.
Předpoklady pro výkon odpovědné osoby
Zákon nestanoví vyjma svéprávnosti a beztrestnosti žádné zvláštní podmínky pro výkon (jen zletilost, svéprávnost a bezúhonnost). Z úpravy směrnice i návrhu je však zřejmé, že pověřenec bude muset být schopen vyhodnotit důvodnost oznámení (předpokládá právní znalosti alespoň ve vztahu k oboru). Zároveň tato osoba musí vykonávat svoji funkci nezávisle a nestranně na povinné osobě (zaměstnavateli). Musí být zajištěna důvěra oznamovatele v reportovací systém.
Způsob vyhodnocení oznámení
Rozhodnutí bude nutné provést do 30 dnů od přijeté oznámení. Je-li oznámení důvodné, doporučí pověřená osoba kroky k nápravě. Nepřijetí opatření povinnou osobou má za následek přijetí vhodných kroků příslušnou osobou. Není-li přijato vhodné opatření vzhledem k oznámení, může oznamovatel obsah oznámení zveřejnit.
Co zaměstnanci hrozí při nepravdivém oznámení?
Zaměstnanec bude chráněn před sankcí při oprávněném oznámení. Zákon však v tomto směru pracuje s vágními pojmy jako „oprávněná domněnka“ zaměstnance.
Nemůže-li se při podání oznamovatel oprávněně domnívat, že sdělená informace je nutná pro odhalení protiprávního jednání, odpovídá jako v případě běžného porušení povinnosti mlčenlivosti.
Podá-li zaměstnanec vědomě nepravdivé oznámení, lze mu za jednání v rámci přestupkového řízení uložit pokutu až do výše 1 000 000,- Kč. Za vědomě nepravdivé oznámení pravděpodobně mohou dále následovat sankce dle nastaveného smluvního režimu (pracovněprávní nebo dle smluvního režimu).
Závěr
Ochrana oznamovatelů je nová právní povinnost na straně zaměstnavatelů i jiných dalších osob. Povinným subjektům tak nezbývá než postupně zavést vnitřní oznamovací systém do svého běžného chodu a dílčími navazujícími kroky připravit podnik na nový zákonný režim. Potřebujete-li audit právních povinností, které se Vás přímo týkají, neváhejte kontaktovat naši advokátní kancelář.
