Přichází očekávaná novela zákoníku práce (dále jen „ZP“). Jednou z chystaných novinek je i zavedení pravidel pro práci z domova (home office). Významnou změnou je rozšíření práv zaměstnanců v oblasti sjednávání těchto typů dohod. Co konkrétně změny zákoníku práce do budoucna přinesou jsme si pro vás připravili v tomto příspěvku.
Home office (práce na dálku)
Největší změnou, kterou novela přináší, je úprava § 317 ZP. Paragraf dříve stručně upravoval práci zaměstnance mimo pracoviště zaměstnavatele, s vlastní rozvrhnutou pracovní dobou. Novela mění celý paragraf, přidává další odstavce a souhrnně tento paragraf pojmenovává „práce na dálku“.
Dohoda o práci na dálku (home office)
Výkon práce z jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele (práce z domova neboli tzv. home office) je možný pouze na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.
V dohodě by si měl zaměstnanec se zaměstmavatelem sjednat :
- místo nebo místa výkonu práce na dálku;
- způsob komunikace mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, způsob přidělování práce a její kontroly;
- rozsah práce konané na dálku a bližší podmínky pro rozvržení pracovní doby;
- způsob zadávání a kontroly práce
- způsob náhrady nákladů vzniklých při výkonu práce na dálku zaměstnavatelem.
Výše zmíněné údaje jsou pouze doporučením, záleží pouze na stranách, jak si dohodu sjednají.
Skončení práce z domova
Pokud by si zaměstnanec nebo zaměstnavatel přál rozvázat písemnou dohodu, může ji (ať už zaměstnavatel nebo zaměstnanec) písemně vypovědět z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Výpovědní doba činí 15 dní a začíná běžet od doručení výpovědi druhé straně (pokud si strany nesjednají jinak).
Zaměstnanec si může se zaměstnavatelem sjednat, že ani jedna strana nesmí dohodu o práci na dálku vypovědět.
Náklady spojené s výkonem práce z domova
Zaměstnanec má nárok na náhradu nákladů, které mu v souvislosti s prací na dálku vzniknou. Jde např. o náklady na plyn, elektřinu, pevná paliva, dodávku vody z vodovodů. odvádění odpadních vod apod. Zaměstnanec může buď prokázat zaměstnavateli výši nákladů a požadovat jejich náhradu, nebo může požadovat paušální částku. Paušální částku stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí. Počítá se každá započatá hodina práce.
Zaměstnanec se může se zaměstnavatelem dohodnout, že nebude náhradu nákladů vůbec požadovat. Nárok na náhradu nákladů má i zaměstnanec pracující na DPP či DPČ, ale jen za předpokladu, že si to se zaměstnavatelem sjednal v pracovní smlouvě.
Práce na dálku jako povinnost
Zaměstnavatel může práci na dálku zaměstnanci nařídit. Půjde ale jen o případy, kdy tuto možnost stanoví opatření orgánu veřejné moci (např. krizový zákon). Zaměstnavatel může home office nařídit pouze na nezbytně nutnou dobu, pokud to povaha vykonávané práce umožňuje a místo výkonu home office bude pro výkon práce způsobilé.
Zaměstnanec musí zaměstnavateli sdělit způsobilé místo pro výkon práce na dálku, případně mu oznámit, že takové místo nemá.
Rozvrh pracovní doby
Pracovní dobu při práci na dálku si rozvrhuje sám zaměstnanec. Délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin. Zaměstnanci nepřísluší mzda nebo plat za práci přesčas anebo za příplatek za práci ve svátek. Zaměstnanec také nemá nárok na náhradu mzdy za celodenní překážky v práci nebo při důležitých osobních překážkách. I když si zaměstnanec rozvrhuje pracovní dobu sám, platí pro něj limity denního a týdenního nepřetržitého odpočinku, přestávky v práci na jídlo, oddech apod.
Závěr
Úprava pravidel práce z domova je jednou z nejvýznamnějších změn, kterou novela zákoníku práce přináší. Stanovuje celou řadu práv a povinností nejen zaměstnavateli, ale i zaměstnanci. Toto ustanovení reaguje na změny ve společnosti, kdy došlo k velkému nárůstu zájmu o tzv. home office. Zaměstnanec nemá nárok na práci na dálku. Zaměstnavatel může zaměstnanci práci na dálku nařídit (při splnění dalších podmínek). Zaměstnanec má nárok na náhradu nákladů, které mu v souvislosti s prací z domu vzniknou. Potřebujete právníka v oblasti pracovního práva? Kontaktujte nás.
